V září jsem nastoupila do 4. ročníku na soukromé škole. Dříve jsem chodila vždy na státní střední školy a ráda bych vám v listopadu sepsala článek, kde bych srovnala soukromou a státní střední školu. Mohlo by vám to ulehčit rozhodování v budoucnu. Neříkám, že jsou státní školy hrozné, ale určitě je v nich jiný přístup k žákům. Většinou tam nemají učitelé a žáci dobrý vztah, spoustu krát si dělají naschvály, navzájem se snaží ponižovat, je tam veliká míra šikany a to v mých očích není nic dobrého. Na začátku roku jsem nastoupila na školu s tím, že to tu bude stejné...šikana, nepříjemní učitelé a psychický teror celý rok, na který jsem si za ty roky navykla. Stal se pravý opak a já přišla do školy, kde se učitelé věnují žákům, jak jen to jde. Žádná šikana na škole není, drogy se přísně trestají, každý bere ohleduplnost na vaše zdravotní omezení, pokud nějaké máte. Neexistuje tam nějaké ponižování ze strany učitele, ale ani žáka, všichni se k sobě prostě chovají slušně a hlavní myšlenkou je, aby si studenti odnesli v hlavě, co nejvíce informací, proto se některé předměty vyučují zábavnější metodou.
Pro mě osobně to bylo dost veliké překvapení, jelikož jsem čekala úplně něco jiného a vlastně ze mě tak nějak opadl takový ten školní stres, který jsem si v sobě nosila každý školní rok. Vím, že se do téhle školy můžu vracet s klidem, s úsměvem, nemusím se bát lidí okolo, protože se tam navzájem respektujeme a pokud nejste průšviháři, co brutálně porušují školní řád, můžete být úplně v klidu.
První školní dny jsem byla lehce nervózní ze třídy, přece jen jsem spolužáky neznala a hlavně mám pomalu polovinu třídy z ciziny, takže jsem si nebyla jistá, jak já, introvert, mezi nový kolektiv zapadnu. Určitě nemůžu říct, že bych si tam první dny našla super kamarádku se kterou budeme nerozlučná dvojka, to absolutně ne, ale třída mě přijala naprosto s klidem a bez předsudků. Řekla jsem jim, že natáčím videa na youtube, což pro mě byl vždycky veliký strašák a takový startér šikany a světe div se, přijali to úplně v pořádku. Pár lidí mě hned začalo sledovat a taky jsem zjistila, že máme ve třídě úspěšného tiktokera, který dosáhl více než milionu srdíček, což je naprosto super. Celkově jsme hodně sociální třída, co se týče instagramu, tiktoku, youtubu...takže jsem vlastně zapadla mezi "své". Nemusela jsem se cítit nijak odstrkovaná, protože všichni chápali o čem mluvím a nikdo to neodsuzoval. Učitelé jsou neskutečně milí, chápaví a když se stalo v některém předmětu, že jsem byla pozadu, protože jsme dané téma na minulé škole nebrali, dostala jsem individuální plán, abych se to mohla v klidu doučit, což je za mě taky naprosto skvělý přístup.
Jestli má tahle škola nějaké nevýhody? Jak se to vezme. Spíš to jsou věci, na které si musím zvyknout. První věc, která mi dělá problém, je brzké vstávání. Vstávám za tmy a přijíždím prakticky taky za tmy, takže pokud si nejdu brzy lehnout, nemám šanci být ráno fit. Většinou si v autobuse pustím písničky a dospávám kousek noci, případně mě probere venku studený vzduch a jsem unavená až k večeru. Dalším bodem jsou poměrně dlouhé přestávky ve škole, kdy máme pauzu mezi jednotlivými hodinami 5 - 20 minut. Myslela jsem si, že to je hodně, což ano, je. Na druhou stranu si během toho člověk odpočine, mozek se zrelaxuje a vlastně mi to pak myslí mnohem lépe a mám lepší soustředění, což ukazují i moje známky. Tím, že máme dlouhé přestávky, končíme docela pozdě odpoledne a pokud máme odpolední praxi, končíme až v 8 hodin večer, ale ta nám začíná po obědě, takže se ten den člověk trochu vyspím. Jelikož je to soukromá škola, platí se i školné, což je samozřejmost. Posledním bodem jsou skříňky a jídelna. V jídelně mají fakt děsný výběr jídel, takže si nosím svoje krabičky, což mi ani nevadí. Horší jsou skříňky, které jsou veliké na výšku asi jako sešit A4, takže si do ní nacpete boty, bundu, ale jakmile venku pršelo, odpoledne budete mít bundu od bot mokrou a deštník nikam nedáte. To je asi největší nevýhoda, kterou na celé škole vidím.
Učení máme super, úkoly taky, učitelé jsou super a celkově jsem hrozně spokojená. Poprvé po několika letech chodím do školy ráda, za což jsem vděčná a pomalu se začínám připravovat na maturitu. Na začátku příštího roku bych vám ráda sepsala nějaké maturitní tipy, jak se co učit a co mi pomáhalo.
Doufám, že jste si dnešní článek užili a mějte se hezky.
Terez
Co si budeme povídat, někdy jsou ty začátky fakt složité. Já jsem měl prostě takový tvrdý start v posledním ročníku, když jsem studoval programátora. V té době už mě docela slušně živila vývoj mobilních aplikací na zakázku a tak jsem měl samozřejmě pocit, že mi ta škola už nedokáže nic předat. Ale nakonec jsem jí zdárně dokončil s červeným diplomem. :)
OdpovědětVymazat